Vitamín D – D jako deficit.

Napsal Roman Michna dne .

Jsem milovníkem jara a podzimu.  Na jaře jsem se narodil, probouzí se příroda a počasí bývá velmi proměnlivé. Deštivé dny střídají ty slunečné a díky střídaní této polarity vnímám život pestřeji. Ta proměnlivost se mi líbí i na podzimu  kdy se opět vše zpomaluje a usazuje. Letos tomu však tak není.  Cítím z mnoha lidi únavu  způsobenou upachtěností  jak jim počasí nedá spočinout a suchý slunný podzim ždímá z nás i z přírody poslední zbytky sil. Vybavuje se mi název slavného filmu Nikity Michalkova Unaveni sluncem, který na tuto situaci náramně pasuje. Lidé říkají, že dokud je hezky, je potřeba  ještě stihnou to či ono.  Člověk, jako součást přírody, by měl na podzim zpomalit a vědomě odžít podzimní zklidňující energie.  Tyto nekonečné slunné podzimní dny jsou proto matoucí a kdo vědomě nezpomalí, může být zpomalen jinak. Však už to známe. Myslíme si také, že díky slunci máme i dostatek vitamínu D. Ten dokáže naše tělo vyrobit samo právě díky slunečním paprskům. Ovšem je tomu skutečně tak? Máme jej dostatek? Bohužel nemáme. Hovoří se o tom, že 75% obyvatelstva na podzim již nemá dostatečné množství vitamínu D.  Ten je potřeba téměř v každé buňce těla. Je zodpovědný za metabolismus vápníku a fosforu a podílí se na téměř 200 chemických reakcí v těle. Při jeho nedostatku vznikají vážné imunitní poruchy, u dětí je to známá křivice, dále krátkozrakost, nervové poruchy- deprese, osteoporóza, časté zlomeniny, potíže se střevy jako např. Crohnova choroba, poruchy spánku atd. V chřipkových obdobích bývají naměřeny  v populaci nejnižší hodnoty vitamínu D, tak je důležitý!

Nejjednodušeji se tedy vitamín D získává při chemické reakci, kdy vystavíme naše tělo slunečním paprskům (samozřejmě bez použití opalovacího krému).  Zde je velmi důležité zdůraznit, abychom při pobytu na slunci nepoužívali sluneční brýle, je to veliký zlozvyk. V očích máme zabudovány vlastní sluneční brýle. Nasazené sluneční brýle totiž tvoří umělý stín a díky tomu se neaktivuje stimulující hormon MSH, jenž se tvoří v hypofýze, kam přes sítnici a zrakový nerv dorazí “světelná informace”. Stimulující hormon MSH dále aktivuje melanin, který pak tvoří ochranu a pigment (zabarvení) naší kůže.  Se slunečními brýlemi přicházíme o  ochranu kůže –  našeho největšího orgánu a také si zaděláváme na potíže s očima a vyrábíme si světloplachost. Dnes každé třetí ošetření, které provádím, je zaměřeno na potíže s očima. Uvolňujeme zrakový nerv, napětí v očích, okohybné svaly a očnici. Uvědomme si, že oči jsou součástí našeho mozku, jsou jeho “výchlipky” a každé napětí očí se automaticky projeví v celé nervové soustavě.  Když jsem se letos na jaře zabýval otázkou zda sluneční brýle nosit či nikoliv,  přišla mi věta: “Slunečními paprsky můžeme prozářit své vědomí skrze oči”. Já tedy brýle odložit. Následně se mi zlepšil zrak a začal jsem se cítit lépe.  Sluneční brýle tedy doporučuji odložit a využít pouze v případě, kdy cestujeme do podmínek na které nejsme zvyklí, nejsme na ně vybaveni, kam se přirozeně “nehodíme”. Zde si dovolím připomenout citát mé zesnulé babičky, ve kterém cítím hlubokou pravdu :” Kdo se kde zrodí, tam se i hodí..”   Sluneční brýle tedy využívejte hlavně v exotické zemi, ve vysokých horách a při zimních sportech. V přímořských zemích pak respektujme životní styl místních a berme si z něj příklad. Když je slunce nejsilnější, prožívejme siestu.

Jak je to tedy se slunečním zářením v našich zeměpisných podmínkách?  Pokud je slunce příliš nízko a sluneční paprsky dopadají na Zemi pod úhlem menším než 47 stupňů, může se již odrážet ono potřebné UVB záření od ozónové vrstvy a téměř k nám neproniká. I kdybychom se vystavili paprskům zcela nazí, moc toho nepobereme.  Můžeme použít jednoduchý test, kdy postavíme tužku kolmo k zemi a jestliže je její stín delší než její výška, kýžené UVB záření se nám příliš nedostává. UVB záření začíná pronikat do České republiky v dubnu a končí na začátku září. Článek píši v půlce listopadu a v tuto chvíli, byť je mnoho slunečních dní, již nelze získat správnou dávku UVB záření ani v Egyptě natož v ČR.  UVB záření zároveň téměř neproniká přes sklo (pouze asi v 1- 8 %) a při větším znečištění ovzduší. Proniká však vodou do hloubky několika metrů.

Nyní se budu věnovat doporučené denní dávce vitamínu D.
Mezinárodní jednotka je nazývaná IU (International Unit).
Do roku 2015 bylo doporučováni pro USA a Kanadu množství denní dávky 600 IU. Doporučení vydává lékařský institut IOM.  V říjnu roku 2014 si dva kanadští výzkumníci prostudovali 10 studií a porovnali je s výpočty IOMu. Došli k závěru, že doporučené denní množství vitamínu D by mělo být 15x!!!! vyšší a to 8 896 IU. V březnu 2015 reaguje IOM a vydává doporučení 7 000 IU denně!! Jaká to změna. (Strunz 2015). Nyní si prosím prostudujte české weby, doporučení českých zdravotních pojišťoven a zjistíte, že se doporučuje stále 800 IU až maximálně 2 000 IU denně, tedy až 9x méně. Je to skandální! Profesor C. Garland ze Státní univerzity v San Diegu a jeho tým shrnuli vše, co bylo dosud o vitamínu D vyzkoumáno a uvádějí, že dospělí potřebují denně 4000 – 8000 IU vitamínu D, aby snížili na 50% riziko vzniku nemocí jako je rakovina tlustého střeva, roztroušená skleróza a diabetes prvního typu. Máte-li strach z předávkování, kterým se většinou straší na webech, přikládám odkaz na studii o vitamínu D a prevenci rakoviny, ve kterém najdete závěr, že i dávka 40 000 IU denně pravděpodobně nepovede k toxicitě vitamínem D. http://ar.iiarjournals.org/content/31/2/607.full

V létě jsme schopni mezi 10-16 hodinou v plavkách a bez opalovacího krému načerpat za 15minut až 20 000 IU, což nyní v listopadu nemůžeme. Je nezbytně nutné, chceme-li zůstat zdrávi,  doplňovat vitamín D stravou. Vzhledem k tomu, že UVB záření proniká do hloubky několika metrů pod vodní hladinu, nejvíce je obsažen v tělech ryb. Konzerva tresčích jater obsahuje až 5 000 IU. losos 600 IU ve 100 g, tuňák 236 IU na 100 g. Nechceme-li konzumovat až 1 kg mořských ryb denně, dalším zdrojem mohou být mléčné produkty a vejce. Jedno vejce obsahuje cca 50 IU,  100 gramů sýra 20 IU. Zde je však důležité, aby zvířata pobývala na slunci, nikoliv v halách či klecích.  Některé země obohacují (tzv. fortifikují) potraviny vitamínem D. Obohacuje se například mléko.  Pro vegany je jediným možným řešením konzumace hub sušených na slunci a avokádo. Ať už jsme masožřavci, vegetariáni či vegani, přijmout dostatečné množství vitamínu D ze stravy je téměř nemožné.

Z výše uvedeného výčtu je jasné, že chceme-li pokrýt doporučenou denní dávku vitamínu D alespoň 2 000 IU, nejlépe však 4 000 – 7 000 IU, jsme odkázáni na suplementaci. Suplementy existují ve dvou formách, jako vitamín D2 (rostlinná forma) a D3 (živočišná forma). Prokázalo se, že forma D3 je pro nás mnohem účinnější.  Naprosto většina produktů s vitamínem D3 je vyráběna z olejnatých ryb a živočišných produktů. Nechceme-li se však podílet na dalším plundrování oceánů i moří, máme možnost využít produkty Vitashine, což je v tuto chvíli  celosvětově jediný zdroj vitamínu D3 vyráběný z rostlinných zdrojů .

Přeji Vám slunce v duši a dostatečné množství vitamínu D v buňkách. 🙂