V pátek 19.7. 2019 ráno má žena porodila druhé dítě, syna Olivera. Opět jsme byli vedeni Vyšší moci k domácímu porodu za účasti zkušené porodní asistentky. Byl to znovu velmi intenzivní zážitek, během něhož se vynořovaly různé strachy a emoce, které se střídaly s projevy obrovské Síly, která byla projevem Všeho co Je v daném okamžiku a co nelze nijak vylepšit, ba naopak.

Strach jsme překonávali tak, že jsme se mu nebránili, čímž bychom jej ještě posilovali. Naopak jsme směřovali přímo do něj tím, že jsme si jej přiznali a pojmenovali jej. Zásadní v těchto momentech byla Víra, která dodá odvahu čelit strachu a projít jim. Moc Víry nemá hranice a je uvolňující, zbavující okov omezení limitů mysli. Dnes jsou 2 dny po narození Olivera a užíváme si krásné období ticha a vzájemnosti. Je zvláštní jak v centru města kolem nás vše ztichlo. Zpětně se bavíme o svým pocitech z průběhu zrození a je to pro nás veliká a posilující terapie. Tento prožitek nás s ženou ještě více zcelil a pociťujeme naprostou vzájemnost. Děkujeme všem, kteří na nás mysleli, modlili se za nás a vyjadřovali nám podporu.

 

Porodní asistentka napsala na své stránky také pár vět. Zde jsou:

„Chtěla bych s vámi sdílet jeden moment, který jsem zažila dnes v noci při porodu. A který je něčím tolik typický pro mnoho žen… Moment, který mě nutí k zamyšlení. Moment, kdy se rodící žena bála. „Mám strach“ řekla, zatímco se rozednívalo. Poté, co v kontrakcích probděla celou noc a porod zas tak moc nepostupoval. Co na to říct? Co může v takovou chvíli pomoci? Říkat „neboj se“, mi přišlo v tu chvíli tak nějak na sílu. Je to vůbec možné, někomu poradit, aby se nebál? Má smysl říkat „to zvládneš“ nebo „už je to blízko“ když vlastně nevíme? V tu chvílí jsem nad tím vlastně ani moc nepřemýšlela a prostě ze mě vypadlo: „Ty se můžeš bát“. Ano, můžeme se bát. Můžeme mít emoce. Můžeme mít autentické emoce. Když si je dovolíme, když se jim nebráníme, když před nimi neutíkáme, když je prostě přijmeme a prožijeme, tak nad námi nemusí mít moc… Žena se může bát a přesto může krásně porodit. I tahle žena potom za pár minut krásně porodila. 
Nevím proč, ale tahle chvíle ve mě zůstala nějak silně. Tak jsem vám o tom chtěla říct. Porod je něco velkého. Může být silný a mohou přicházet momenty slabosti. I to k tomu může patřit. A i tyto momenty nakonec vedou k narození… Tak jako v obyčejném životě ❤️ „