Při odchodu ze svého ošetření se mě klientka dotázala, zda-li se věnuji i ošetřování zvířat, konkrétně psů. U její fenky se při soutěžích začal projevovat strach. Odpověděl jsem, že s ošetřením zvířat nemám téměř žádné zkušenosti, krom těch, které máme doma, ale že by to mohla být dobrá zkušenost a tak se ji nebráním. Domluvili jsme se tedy a ve smluvený čas majitelka s fenkou dorazily. Provozovnu jsem uzpůsobil tak, abych si mohl sednout na zem a měli tak dostatek prostoru. Do provozovny vstoupila nádherná čistokrevná fenka velkého plemene se svou paní. Ta se usadila do sedačky a nechala svou čtyřnohou dámu očichat prostor a zorientovat se v něm. Posléze fenka přistoupila ke mě, olízla mě a usadila se tak, že mi nabídla svá záda. Opatrně jsem kontaktoval její křížovou kost. Fenka v této pozici vydržela pár minut, pak popošla a znovu se usadila do nové pozice, ale pořád tak, abych mohl zůstat v kontaktu. Tak to probíhalo asi 25 minut a já si říkal, že asi dnes více neuděláme. Bylo to z její strany takové jo i ne, chci i nechci.

Cítil jsem však, že ve vzduchu visí téma a byl jsem veden k otázce, zda-li fenka měla štěňata. Dostal jsem od paní odpověď: ano, byly dvě, rodily se na jaře císařským řezem a jedno ze štěňátek po pár týdnech uhynulo. V tu chvíli jsme se s fenkou dívali do očí, ta seděla naproti mě, hlavy jsme měli ve stejné výšce. Paní pokračovala a hovořila o tom, že se ji líbil sousedův pes. Ten je však jiné rasy a tak jej nemohli připustit. Paní ji vybrala jiného psa, kterého však odmítala, vrčela na něj a tak ji inseminovali. Dlouze jsme se s fenkou dívali do očí a já ji v tu chvíli řekl: “ .. aha, tak už vím, co se Ti nelíbilo. Úplně Tě chápu…“. V ten moment si fenka lehla na bok a rozevřela své zadní nohy, aby mi ukázala místo svého zranění a pustila mě k němu. Já jednou rukou kontaktoval křížovou kost a druhou jsem přiložil na její podbříšek. V této pozici jsme zůstali možná 30 minut. Fenka ležela nehnutě, zcela odevzdána. Energie v podbříšku byly stagnující… uzavřené a byla cítit absorbovaná bolest. Během ošetření se bříško otevíralo, postupně rozvolňovalo a následně mě pustilo. Když jsem ukončil svou práci, vyzval jsem paní, aby si k fence přisedla… Paní tak učinila, já ustoupil a probíhala jejich komunikace. Když se po chvíli zvedla byly tam slzy, pochopení a možná i smír.

Já v tuto chvíli nevím, do jaké míry čtyřnohé dámě tohle ošetření pomohlo od strachu ze soutěží, kterých se nyní neúčastní, protože podle slov její paní se strach začal projevovat ještě před touto zkušeností, ale vím, že ji bylo potřeba v tuto dobu poléčit hlavně z tohoto zranění a naše setkání bylo velmi důležité. Nyní po 14 dnech od ošetření jsem dostal informaci, že fenka po 2,5 měsících znovu hárá, takže na hormonální úrovni určitě proběhla jakási změna.

Zákon rezonance funguje skvěle, protože to vše se odehrálo zrovna v době, kdy naše fenka Lara (na fotce) měla své dny a my s manželkou zvažovali, kterého psíka ji domluvíme. Síto našeho výběru nemuselo být tak přísné, jelikož naše fenka je rasou „to nejlepší z ulice“. Nakonec jsme vše nechali na přírodě. Pejsek se ukázal, ostatně chodí pravidelně 2x do roka, kdy už ví jak utéct ve správný čas svému pánovi. Chce se vždy „kamarádit“, Lara jej má také ráda, nechali jsme jim tedy volný prostor na naší zahradě, kde 3 dny „trénovali“ a zdá se, že vše proběhlo úspěšně a naše rodinka se před Vánocemi možná rozroste o pár štěňat.