Když jsem v roce 2009 rekonstruoval původní prostor na stávající provozovnu, přál jsem si mít v ní akvárium. Věděl jsem však, že je to věc, na kterou by v závěru rekonstrukce patrně nezbyly peníze, protože rekonstrukce se zpravidla prodlužuje a prodražuje. Bez akvária můžete fungovat,  bez záchodové mísy nikoli. Akvárium jsem tedy pořídil jako vůbec první věc a těšil se, jak jej založím.

Nyní je zde se mnou již téměř 16 let a plní velmi důležité funkce. Dělá mi samozřejmě radost, i když mnohdy mi přineslo opravdu těžké zkoušky. Jednou z jeho funkcí je to, že člověka učí pravidelné dennodenní péči, kterou vyžaduje a učí jej také důležitosti nalézání rovnováhy. Právě rostlinná akvária jsou velmi citlivým prostředím, které rovnováhu vyžadují. Když je rovnováha narušena, změnou kvality vody, minerálních látek, stopových prvků, hnojiv, teplotou, změnou počtu ryb, rostlin, nekvalitní filtrací, špatným nastavením denního svícení či opomíjením každotýdenního čistění,,, v akvárium se rozjedou procesy, kdy se naruší ona rovnováha,  onemocní rostliny nebo ryby a na akvárium není vůbec hezký pohled. Změní se v osvětlenou louži. Nalézání rovnováhy a její udržování je tedy velmi náročný proces, který akvarista neustále zkoumá a podstupuje.

Mikrosvět akvária, které se daří udržet v rovnováze, však člověku poskytuje mnoho zajímavých poznatků a také jej vyživuje krásou, o jejíž potřebě bude psáno níže. Někdy se odehrávají v tomto biotopu, zmenšenině vodního světa, události, nad kterými zůstává rozum stát a člověk si jednoduše musí klást otázky a zpochybňovat svá dogmata.

Jednou ze zásadních otázek člověka je délka života a to, čím je tato délka života ovlivněna. My lidé neustále zkoumáme a předmětem našeho zájmu jsou lidé, kteří se dožívají vysokého věku. Pozorujeme jak to dělají, jakou mají výživu, v jakém prostředí žijí, jak myslí, jak moc nebo málo mají fyzického pohybu, co dělají za práci, kolik mají dětí, jak dlouho žijí v partnerském vztahu, jaká je jeho kvalita, čemu věří apod. Od té doby, co pozoruji akvárium si tyto otázky už nekladu, protože na ně, dle mého, neexistuje odpověď.   Délka života osádky akvária nabízí velmi zajímavá pozorování.  Stalo se párkrát, že když pořídím například deset kusů hejnových rybek, u kterých se uvádí, že se dožívají 3 let věku, tak skutečně devět z nich uhyne do této doby. A ta desátá? Hezky si žije sólo mezi ostatními druhy ryb další 3 roky. Rybka měla stejné rodiče, žila ve stejném prostředí, ve stejných podmínkách, byla krmena stejným krmivem a všechny ostatní si v klidu přežije dvojnásobnou délkou života, zcela mimo rámec tabulek.  Jak to vysvětlit? Možná tak, že se to děje jednoduše proto, abych se divil.  Výzkum vědomí Davida Hawkinse potvrdil, že délka života je určena již při narození a nelze ji žádným způsobem ovlivnit. To zcela jistě přináší jedinci úlevu, protože pouhé přijetí tohoto faktu osvobozuje a mysli bere téma, kterým může manipulovat. To, co však lze ovlivnit, je kvalita prožívání života. Tato kvalita pak ovlivňuje i způsob a podmínky, za jakých vědomí opustí fyzické tělo. Samotnou smrt fyzického těla nelze zažít, jelikož vědomí, které prožívá,  se od těla odděluje o chvíli dříve, jak bylo prokázáno výzkumem vědomí a výpovědí jedinců, kteří prožili tzv. klinickou smrt.

David Hawkins hovořil na jedné ze svých přednášek o pěti aspektech Božství. Jsou jimi: nekonečná radost, nekonečná milost, laskavost, soucit a krása.  Tyto aspekty povznášejí naší duši, která je díky nim vyživována a roste.  Během let praxe jsem si všiml jednoho velmi zajímavého fenoménu.  Když ke mně dorazí člověk, usadím jej do pohovky s výhledem na akvárium. Na počátku konzultujeme situaci a důvody, které člověka přivádí, posléze zpravidla ošetřujeme na lehátku a pak se člověk opět usadí do sedačky. Během ošetření se dění v těle mění. Zpomaluje, čistí a zastavuje se i mysl, zklidňuje se nervová soustava a  člověk se díky tomuto procesu hlouběji propojí se svou duší. Když pak spolu s klientem po ošetření ještě usedneme,  je pohledem mnohdy zanořen v akváriu a nezřídka se zmíní o jeho kráse. Do té doby jí patrně až tak nevnímal, protože byl mnohem více ve své mysli, ale ta když ztichne, duše má možnost se projevit. A jak již bylo řečeno, krása je jedním z aspektů, které ji vyživují. Uzdravení člověka je možné pouze tehdy, když se znovu sjednotí s duší a naslouchá ji.  Krása a pozorování krásy sjednocení napomáhá. To je důvod, proč se vědomý člověk obklopuje například  uměním, co by realizovanou krásou. Také je to důvod proč má duše ráda čistotu a pořádek, zaoblené tvary (feng-shuei), klid, harmonii, zvířata a vůbec přírodu, ve které když pobývá, automaticky se ladí na uzdravovací procesy.

Často od návštěvníků, kteří komentují akvárium slýchávám: „To ale musí dát hodně práce, udržovat to v tomhle stavu…“  Odpověď je ano. Jak víme z výše zmíněných informací, jedinou veličinou, kterou si nemůžeme koupit, je čas. Ten je již dopředu vyměřen. A my se rozhodujeme, komu či čemu náš čas věnujeme. Údržbě tohoto jediného akvária věnuji asi 75 hodin ročně, tedy 3 dny z roku života. Je to moc? Myslím, že ne.  Řekl bych, že takto investovaný čas je jen jeden z benefitů, který mi akvaristika poskytuje. Učí  člověka zpomalit a pečovat. Dnešní člověk chce všechno hned a život se vším co nabízí má tendenci konzumovat, bez toho, aniž by cokoliv životu vracel. A když má vracet, tak s odporem a nedobrovolně. Péče stojí na dobrovolnosti. Akvaristika mě péči naučila.  Člověka zpomalí, musí se soustředit, zcitlivět,  naučit se vnímat změny a znovu opakuji, hledat rovnováhu. Když k akváriu každý den přijdu, stačí mi vteřinový pohled na něj z dálky a vím, že dnes není něco v pořádku. Běžný pozorovatel by nic nerozpoznal. Ale zkušení akvaristé o tomto vteřinovém pohledu často hovoří.  Musím tedy hledat co. Nalézt příčinu a podniknout kroky k navození opětovné rovnováhy. A tento proces je velmi užitečný pro život, protože ten není o ničem jiném. Akvaristika mi dala základy péče, jsem za to moc vděčný a momentální stav mě obohacuje dennodenním pohledem do krásy zeleně a barev ryb.

Od samého počátku osazuji akvárium rostlinami z rodu Echinodorus, což jsou poměrně nenáročné rostliny. Celá léta dost dobře prospívaly a množí se. Ale teprve v posledním roce začaly i kvést, aniž by se nějak zásadně změnily podmínky…  Květy vnímám jako něco navíc, jako symboliku a  odměnu za čas a péči..